«Malevil»

1376

Описание

Společenská fikce světově proslulého francouzského spisovatele se odehrává převážně v sedmdesátých letech tohoto století, ale končí o celá desetiletí později. Skupinka lidí shromážděných zcela náhodou ve sklepě středověké tvrze Malevil náhodou přežije výbuch atomové bomby. Děsivá katastrofa zničí valnou část lidstva i živočichů na zemském povrchu. Ti, kteří přežili, stojí před problémem, jak uspořádat svůj život ve světě, z něhož zmizely všechny vymoženosti civilizace. V primitivních podmínkách bojují o přežití i o uhájení života před lidským nepřítelem… Román je společenskou a charakterovou studií jedné z mnoha eventualit budoucího vývoje, současně však i varováním před možným zneužitím vědy.



1 страница из 432
читать на одной стр.
Настроики
A

Фон текста:

  • Текст
  • Текст
  • Текст
  • Текст
  • Аа

    Roboto

  • Аа

    Garamond

  • Аа

    Fira Sans

  • Аа

    Times

стр.
Robert Merle Malevil

Přeložila Věra Dvořáková

Fernandu Merlovi

1

Jeden náš profesor na učitelském ústavu nesmírně miloval Proustovu madlenku. Pod jeho vedením jsem onen proslulý text prostudoval s obdivem. Ale dnes, z odstupu, mi ta pokroutka připadá značné literární. Ano, jistá příchuť či melodie může člověku skutečné velice živé připomenout určitou chvíli, já vím. Ale je to záležitost několika vteřin. Na okamžik blikne světlo, pak opona zase spadne a tyranská přítomnost je tady. Jak by bylo sladké znovu nalézt celou minulost v namočeném, změklém piškotu, jen kdyby to doopravdy šlo.

Myslím na Proustovu sušenku, protože jsem nedávno objevil až vzadu v jedné zásuvce starý, stařičký balíček cigaretového tabáku, určitě kdysi strýčkův. Dal jsem ho Colinovi. Všecek nadšený, že se po tak dlouhé době zase shledává se svou oblíbenou drogou, nacpe ho hned do dýmky a zapálí. Dívám se na něj, a sotva vdechnu první obláčky kouře, vyvstane přede mnou strýček a celý dřívější svět. Až mi to vezme dech. Ale jak už jsem říkal, trvalo to jen okamžik.

A Colinovi se udělalo špatně. Asi už moc odvykl nebo byl tabák příliš starý.

Závidím Proustovi. Měl při svém hledání minulosti pevné opory: spolehlivou přítomnost, nepochybnou budoucnost. Kdežto pro nás je minulost dvakrát minulá, ztracený čas dvakrát ztracený, protože jsme spolu s ním ztratili i svět, v němž uplýval. Došlo ke zlomu. Běh staletí byl přerušen. Nevíme už, jak na tom vlastně jsme, a čeká-li nás vůbec ještě jaká budoucnost.

Samozřejmě se pokoušíme zastírat si svou úzkost slovy. Onen zlom označujeme všelijakými opisy. Nejdřív jsme říkali „den D“, začal s tím Meyssonnier, byl odjakživa tak trochu ouřada. Ale pořád to ještě moc připomínalo válku. A tak se ujalo cudnější, eufemistické „když se stala ta věc“, za což vděčíme Menou a její venkovské moudrosti. Může si někdo představit něco neškodnějšího?

Pomocí slov jsme také zavedli v chaosu zase jistý řád a dokonce i vrátili času jakousi lineární posloupnost. Říkáme: „předtím“ – „když se stala ta věc“ – „potom“. Jsou to takové naše jazykové triky. Přinášejí nám tím větší pocit bezpečí, čím víc je v nich pokrytectví. Ono „potom“ označuje totiž jak naši nejistou přítomnost, tak hypotetickou budoucnost.

Комментарии к книге «Malevil», Робер Мерль

Всего 0 комментариев

Комментариев к этой книге пока нет, будьте первым!

РЕКОМЕНДУЕМ К ПРОЧТЕНИЮ

Популярные и начинающие авторы, крупнейшие и нишевые издательства