Станислав Лем

Solaris

«Solaris»

1544

Описание

V devět hodin palubního času jsem prošel kolem lidí stojících u startovací šachty a sestoupil po kovových příčlech do nitra kontejneru. Místa tam bylo právě jen tolik, že jsem mohl zvednout lokty. Když jsem nastrčil konec hadice na vývod ve stěně, skafandr se nadmul a od toho okamžiku jsem nebyl schopen nejmenšího pohybu. Stál jsem — či spíše visel — ve vzduchovém lůžku, spojen v jediný celek s kovovou skořepinou. Zvedl jsem zrak. Vypouklým průzorem jsem spatřil stěny šachty a vysoko nahoře Moddardův obličej, který se nakláněl dolů. Obličej však brzy zmizel a kolem zavládla tma, protože otvor startovací šachty se uzavřel těžkým bezpečnostním příklopem. Slyšel jsem osmeré zabzučení elektrických motorů, které dotahovaly šrouby. A potom syčení vzduchu vháněného do amortizátorů. Oči přivykaly tmě. Už jsem viděl zeleně světélkující obrysy jediného kontrolního přístroje…

1 страница из 171
читать на одной стр.
Настроики
A

Фон текста:

  • Текст
  • Текст
  • Текст
  • Текст
  • Аа

    Roboto

  • Аа

    Garamond

  • Аа

    Fira Sans

  • Аа

    Times

стр.
Stanisław Lem SOLARIS PŘISTÁNÍ

V devět hodin palubního času jsem prošel kolem lidí stojících u startovací šachty a sestoupil po kovových příčlech do nitra kontejneru. Místa tam bylo právě jen tolik, že jsem mohl zvednout lokty. Když jsem nastrčil konec hadice na vývod ve stěně, skafandr se nadmul a od toho okamžiku jsem nebyl schopen nejmenšího pohybu. Stál jsem — či spíše visel — ve vzduchovém lůžku, spojen v jediný celek s kovovou skořepinou.

Zvedl jsem zrak. Vypouklým průzorem jsem spatřil stěny šachty a vysoko nahoře Moddardův obličej, který se nakláněl dolů. Obličej však brzy zmizel a kolem zavládla tma, protože otvor startovací šachty se uzavřel těžkým bezpečnostním příklopem. Slyšel jsem osmeré zabzučení elektrických motorů, které dotahovaly šrouby. A potom syčení vzduchu vháněného do amortizátorů. Oči přivykaly tmě. Už jsem viděl zeleně světélkující obrysy jediného kontrolního přístroje.

„Připraven, Kelvine?“ ozvalo se ve sluchátkách.

„Připraven, Moddarde,“ odpověděl jsem.

„Nemusíš se o nic starat. Stanice tě převezme sama,“ řekl. „Šťastnou cestu!“

Než jsem stačil odpovědět, nahoře něco zaskřípalo a kontejner se zachvěl. Instinktivně jsem napjal svalstvo, ale nic víc se nedělo.

„Kdy bude start?“ zeptal jsem se a uslyšel jsem šelest, jako by se na membránu sypala zrníčka nejjemnějšího písku.

„Už letíš, Kelvine. Buď zdráv!“ odpověděl zblízka Moddardův hlas.

Рецензий к этой книге пока нет, будьте первым!

Оставить рецензию

Код Антибот

ПОХОЖИЕ КНИГИ

Популярные и начинающие авторы, крупнейшие и нишевые издательства